Naše historie :

Dne 14. dubna 1882 byli místní občané vyzváni, aby se sešli na obecní schůzi za účelem založení Hasičsko-tělocvičné jednoty Sokol v Kunvaldě. V první valné hromadě, která se konala 16. července 1882, byl dle předpisu stanov zvolen: František Michalička, jako předseda.

O dva dny později byla zakoupena stříkačka a 100 m hadic s příslušenstvím za celkový obnos 750 zlatých. Ale při cvičeních se prokázalo, že ruční stříkačka má malý výkon a na čerpání vody bylo potřeba až 10 lidí. Proto byla roku 1934 zakoupena stříkačka motorová za celkový obnos 30.000 Kč. Cenu hradila zčásti také obec Kunvald.

Spojení sokolství s hasičstvím se neosvědčilo. Tělovýchovná cvičení byla opomíjena a tělocvičné nářadí nebylo zakoupeno, ani nebylo zamýšleno o jeho koupi. A proto nastala změna stanov. Spolek byl nazván „Sbor dobrovolných hasičů v Kunvaldě“, jak se jmenuje dodnes. Jednota byla již od  začátku členem Hasičské župy pohoří Orlického, a tím přičleněna k České zemské hasičské jednotě.

Po schůzi v místním hostinci, která se konala dne 15. února 1919, bylo rozhodnuto o založení Tělocvičné jednoty Sokol v Kunvaldě, do které se hned přihlásilo 51 členů. Místní občan pan Müller  zapůjčil cvičební sál.

Dále jednota kupovala tělocvičné nářadí, hrála divadla, konány přednášky a byl také šířen sokolský tisk. Přibývalo odborů: vzdělávací, pořadatelský a odbor „pro stavbu sokolovny“. František Frič daroval 50 tis. Kč a půjčil dalších padesát. Také obec přispěla 50 tis. Kč, za něž dle úmluvy měla mít  nárok na dvě místnosti v 1. patře pro umístění knihovny a kanceláře. Kunvaldská Sokolovna byla postavena celkovými náklady 520.000 Kč.

Již od roku 1922 měla jednota trvale přes 100 členů.

Bohužel v době totalitního režimu bylo sokolské hnutí zakázáno. Budova Sokolovny však sloužila sportovním oddílům vedeným pod ČSTV a jako kulturní stánek celé obce i nadále.

V obecních kronikách se nalézají záznamy o činnosti Sokola v jeho počátcích, a potom až po obnovení mnoho let později v roce 1992.

120 let Hasičů a Sokolů v Kunvaldě

Hasiči:

V letošním roce vzpomínáme, že před sto dvaceti lety zahájila v obci činnost Hasičsko-tělovýchovná jednota Sokol. To byl vlastně počátek organizované protipožární činnosti v naší obci.

Ve starých kronikách se nemálo pozornosti věnuje právě požárům, neboť právě požáry často postihly celá města a způsobily nedozírné škody. To si uvědomovali občané Kunvaldu, kde byla vzhledem k rozlehlosti obce situace při požárech velmi ztížena.

Proto již 11. března 1882 vznikla výzva Obecního úřadu v Kunvaldě o založení hasičské jednoty. V té době bylo v Čechách asi dvacet sborů dobrovolných hasičů.Tento vzácný dokument se zachoval v naší organizaci dodnes. Již 16. dubna 1882 se v místním hostinci konala schůze občanů, na níž bylo jednohlasně rozhodnuto založit v Kunvaldě Hasičsko-tělovýchovnou jednotu Sokol. Schůze ihned zvolila prozatímní výbor, který měl připravit stanovy spolku. Hasičská jednota podléhala sokolské župě. Roku 1891 z této župy vystoupila a roku 1901 vstoupila do České hasičské župní jednoty pohoří Orlického. Název jednoty se změnil na Sbor dobrovolných hasičů. V roce 1951 byl dosavadní Sbor dobrovolných hasičů změněn na Svaz požární ochrany. Tolik z historie.

V současné době se opět jmenujeme Sbor dobrovolných hasičů. Naše organizace má celkem 88 členů – 49 mužů, 17 žen a 22 dětí. Všichni členové se snaží pokračovat v odkazu předků, chránit majetek spoluobčanů před dravým živlem, ale i působit na veřejný a společenský život v obci, tak, jak to zaznělo již ve výzvě k založení spolku před 120 lety. Za to patří poděkování všem členům sboru, neboť každý věnuje nemálo svého volného času pro sbor.

vedení SDH

Sokolové:

V životě člověka 120 let znamená mnoho. I v dobrovolné činnosti se jedná o dlouhou dobu, převážně naplněnou prací bez jakýchkoli finančních nároků, prací dobrých lidí. Sokolský duch, to nikdy nebylo jen cvičení, ale také vlastenectví, kulturní, společenská a osvětová činnost, bohatá zvláště na malých obcích, kam přinášela soudržnost a přátelství a obohacovala život lidí.
Sokolové v Kunvaldě začínali cvičit v sále v hostinci u Müllerů. Ten však nevyhovoval, a tak bratři Sokolové přemýšleli jak uskutečnit stavbu vlastního stánku. Velice jim pomohl bratr František Frič, který daroval tělocvičné jednotě pozemek a jeho syn Josef Frič, jenž daroval na stavbu 50.000 Kč. Sokol nabídl obci, že přistaví u sokolovny knihovnu, čítárnu, místnost na schůze a vzdělávací přednášky a tělocvičnu pak budou užívat děti ke školnímu tělocviku. Dne 28. října 1920 v den svátku „Národní svobody“ byl slavnostně položen základní kámen k „Sokolovně“ – sportovnímu a kulturnímu stánku pro všechny. Stavba zdárně ubíhala – sokolům se na ni podařilo získat spoustu peněz – a nová budova Sokolovny byla slavnostně otevřena 4. a 5. května 1922.

Přešla léta a dnes jsme rádi, že naše Sokolovna je v poměrně dobrém stavu. Všichni víte, že spousta sokoloven v našem okolí velmi chátrá a některé dokonce spadly. V dnešní době není snadné sehnat peníze na údržbu tak velké budovy, ale přesto proběhla kompletní rekonstrukce vody a elektřiny – to za velkého přispění obce – oprava jeviště, nátěr střechy i další menší opravy. Trochu nás však mrzí, že budova není využívána v takové míře jako před 80-ti nebo 120-ti lety. Ale i přesto se v Sokole neustále něco děje: hraje se divadlo, volejbal, pár nadšenců hraje tenis, trénují orientační běžci a rekreačně i další sporty. Pořádáme taneční zábavy, turistické pochody a spoustu dalších aktivit.

Všichni bychom si přáli, aby i naši potomci mohli o naší práci psát s uznáním, jako my uznáváme práci našich předků, a aby náš stánek za dalších 120 let vypadal, alespoň stejně jako dnes.A doufáme, že sokolský duch a nadšení nikdy nezmizí.

Unikátní nález v naší Sokolovně

V letošním roce počátkem listopadu byla zahájena kompletní výměna podlahy na jevišti a zároveň výměna obložení přízemní části čelní zdi jeviště.

Opravu prováděli pánové Miroslav Křen z Kunvaldu a Jaroslav Kalousek z České Rybné ve dnech 4. – 12. 11. 2002. Práce pokračovala velmi rychle. 8. listopadu 2002 při sekání otvoru pro ukotvení nového obložení zmínění řemeslníci nalezli dávno hledaný základní kámen.

Z útrob pískovcového kvádru označeného letopočtem 1920 byla za účasti obou pracovníků, starosty Sokola Jana Kalouse a hospodářky Aleny Hodkové vyjmuta skleněná láhev se zapečetěným skleněným víčkem, vysoká asi 30 cm o průměru zhruba 9 cm.

 

Láhev byla otevřena a z ní vyjmuty vložené listiny. Jednou je pamětní list Sokola, druhou pamětní list Sboru dobrovolných hasičů sepsaný při příležitosti položení základního kamene Sokolovny v Kunvaldě. Pamětní listy byly sepsány a do základního kamene vloženy na slavnosti položení základního kamene, která se konala 28. října 1920. Dále byly v láhvi nalezeny čtyři listy papíru se zaznamenanými proslovy zástupců kunvaldských organizací, jejichž zástupci také hovořili na slavnosti. Byl to: Včelařský spolek, Hospodářsko – čtenářská beseda, učitelé Obecné školy a Živnostenské společenstvo.

Dnes jsou tyto vzácné zajímavé listiny prozatím uloženy na Obecním úřadě, TJ Sokol zajistí jejich ofotografování a uložení originálů zpět na jejich místo. Kopie budou poskytnuty jako příloha ke Kronikám obce, a také do archivu České obce sokolské.

ing. Jaroslav Morávek