Orientační běh

Oddíl orientačního běhu :

40 let orientačního běhu v Kunvaldě

V roce 1975 jsme při Sokole Kunvald založili oddíl orientačního běhu. Od té doby máme svoji kroniku, ve které se střídají podrobné zápisy s prázdnými listy, podle toho, zda byl v tom kterém roce po ruce kronikář, ochotný události roku zaznamenat. Děkuji Pavlu Trejtnarovi a Milanu Suchodolovi mladšímu za poměrně podrobné zápisy ze začátku činnosti našeho oddílu.

A tak hned z první stránky kroniky můžu uvést, že v roce 1975 měl oddíl toto složení: Předseda oddílu Jaroslav Jakubec, členové Jaromír Bílek, Martin Kuliha, Pavel Trejtnar, Gustav Rusz, Zdeněk Müller, Jiří Jindra, Slavomír Divíšek, Oldřich Trejtnar, Jaroslav Friml, Ladislav Divíšek, Josef Vít, Jaroslava Vítová, Jana Trejtnarová, Jiřina Šmiková a Alena Vlahová. V roce 1976 k nám přibyli: Petr Kavka, Jan Patočka, Milan Suchodol, Iva Kainková a Marie Kotanidisová. Později to byl ještě Josef Paďour a skupina dospělých Bílek, Trejtnar, Paďour a Jakubec zůstává beze změn do dneška. Mění se pouze závodníci v žákovských a dorosteneckých kategoriích.

To, že jsem uveden jako předseda oddílu, je vlastně formalita. Každý oddíl musel mít svého předsedu, a tak zvolili mě, protože jsem jako první začal s orientačním během ve škole a asi také proto, že jsem byl už tenkrát nejstarší. Hlavními postavami orientačního běhu byli tehdejší dorostenci, nynější veteráni, Jaromír Bílek a Pavel Trejtnar. Oni dva jsou nejúspěšnějšími závodníky i dnes.

S orientačním během jsem začal v kunvaldské škole už před rokem 1975 a sám jsem si běhal pro potěšení a pro zdraví. K orientačnímu běhu mě přivedl můj spolužák ze studií Jan Langr z Rychnova a první informace i mapy jsem získával od pana Stolína staršího i mladšího z České Třebové. Hned na prvních závodech, kterých jsme se zúčastnili, jsme zazářili. Bylo to v roce 1973 v Klopotech, kde okresní přebor v orientačním běhu organizoval svaz turistů. Martin Kuliha tehdy šokoval nejen organizátory, ale i mě. Vyhrál kategorii patnáctiletých v čase 17 minut, když časy ostatních se pohybovaly kolem půl hodiny. Pavel Ttrejtnar byl druhý a mladší žáci Miroslav Hrabáček a Zdeněk Müller byli též druzí.

Se svými žáky jsem se pak pravidelně zúčastňoval okresních soutěží škol a tam jsme většinou jako škola vyhrávali. Získali jsme i putovní pohár za tři vítězství nepřetržitě za sebou. Těchto soutěží se zúčastňovalo kolem 15 škol. My jsme ovšem měli výhodu, protože se orientační běh závodně běhal v okrese pouze v Kunvaldě, České Třebové a v Chocni.

Od roku 1975 soutěžíme v krajské soutěži jednotlivců a družstev. V roce 1975 jsme pořádali krajský závod O pohár Rokytenky. Ceny věnovalo JZD Kunvald. Dodatečný dík. Pohár získalo družstvo Spartaku Rychnov nad Kněžnou. Závod měl velký příznivý ohlas. Jezdili jsme i na vícedenní závody. Cituji z Jiskry Orlicka : „Úspěch Kunvaldu. Ve dnech 2. – 6. srpna 1983 se konal v Jičíně mezinárodní pětidenní závod v orientačním běhu. Celkem se zúčastnilo 3600 závodníků z 21 zemí, kteří byli rozděleni do 48 kategorií. Z našeho okresu se zúčastnilo 11 členů Sokola Kunvald. Ve druhé kategorii M 21B vyhrál MVDr. Jaromír Bílek. V této kategorii startovalo 100 běžců.“

V osmdesátých letech za nás začali běhat i závodníci ze Žamberka Helena Martincová, Václav Tobiška, Josef Strnad, Bohuslav Tobiška, Josef Šponar a další. Díky tehdejším žákyním Lence Šponarové a Haně Roháčkové mělo i naše družstvo žáků dobré postavení v kraji. Dodatečně vám, žamberáci, děkuji za reprezentaci Kunvaldu.Dnes už má Žamberk svůj vlastní oddíl. Naše přátelství ale trvá dál a pomáháme si jako praví sportovci. Byli jsme spolu i na mistrovství světa veteránů. Kunvald má ve světě orientačního běhu pořád větší zvuk, a tak se někdy stává, že žamberáky někde přiřazují pod Kunvald. Mám z toho radost.

 

Naše současnost:

Oddíl má 21 členů, z toho 19 aktivních závodníků. V krajské soutěži jednotlivců (soutěží asi 800 závodníků) si zatím vedeme takto, (běžely se tři závody). N je náborová trať pro začátečníky, C je první a D druhá výkonnostní kategorie v kraji:

Měl bych ještě připomenout, že kunvaldští orientační běžci několikrát úspěšně závodili i v Německu, Polsku a Maďarsku. Omlouvám se za to, že jsem si trochu zavzpomínal. 25. výročí je ale dost významné a orientační běh tak krásný, že jsem považoval za svou povinnost tuto událost více připomenout.

 

Závodili jsme na mistrovství světa:

1.- 5. července 1998 se konalo v Novém Boru mistrovství světa veteránů v orientačním běhu. Mistrovství světa se koná každý rok v jiné zemi. Loni bylo v USA, za rok bude v Dánsku a za dva roky na Novém Zélandu. Závodí zde orientační běžci nad 35 let v kategoriích po 5 letech, tedy muži nad 35, 40, 45, 50, 55, 60, 65, 70, 75, 80, 85 a 90 let a ženy ve stejných kategoriích. Mistrovství je otevřené, a tak zde spolu soupeří účastníci mistrovství světa hlavní kategorie, t.j. nad 21 let s těmi, kteří bývali dříve nejlepšími ve svých zemích i s těmi, kteří toho dříve v tomto sportu moc neznamenali a teď ve vyšším věku našli odvahu a dost peněz na to, aby mohli jet na mistrovství světa. Všechny ale spojuje láska ke sportu a k přírodě.

Ve středu 1. července napochodovalo na slavnostně vyzdobené náměstí v Novém Boru všech 4000 účastníků mistrovství světa ze 38 zemí a mezi nimi i skupinka orientačních běžců ze Žamberka a z Kunvaldu: Hana Koblížková, Václav Tobiška, Josef Strnad, Josef Šponar a Jaroslav Jakubec v hlavních kategoriích a Vlasta Michalovičová, Jitka Skalická a Daniel Bříza v soutěži mimo mistrovství světa. S nimi, tak jako ve všech výpravách, nepatrný doprovodný tým. Po vztyčení vlajky IOF, zahajovacích projevech a české státní hymně bylo mistrovství světa zahájeno. Nejsilnější výpravu měli Švédové: 665 účastníků, Čechů bylo 605, Norů 530, Finů 516 atd. Byli zde i závodníci z Nového Zélandu, Austrálie, USA, Kanady a Jižní Afriky.

Ve čtvrtek a v pátek se běžely rozběhy. Podle jejich výsledků byli závodníci rozděleni do finálových skupin A, B, C, D atd. vždy po 80 běžcích. V neděli se běželo finále. Výsledky odrážejí úroveň orientačního běhu ve světě. S převahou zvítězili seveřané.

Přehled získaných medailí:

Pořadí Stát Zlato Stříbro Bronz
Švédsko 8 10 10
Finsko 4 5 3
Česká republika 3 4 1
Norsko 2 2 2
Slovensko 1 1
Maďarsko 1
USA 1
Estonsko 1
Velká Britanie 1
Německo 2
Švýcarsko 1

Z českých závodníků zvítězil úspěšný dlouholetý reprezentant Zdeněk Zuzánek, který pochází z Rokytnice v O.H., v kategorii M 35, bývalá velmi úspěšná rerezantantka ČR Ada Kuchařová z Brna v kategorii D 40 a Růžena Nováková v kategorii D 70. Z naší výpravy se Hana Koblížková probojovala v kategorii D 40 do finále B, kde obsadila 67.místo (běželo se finále A, B, C), Václav Tobiška v kategorii H 50 obsadil ve finále C 67.místo, Josef Šponar v Kategorii H 50 obsadil ve finále D 75. místo, Josef Strnad se probojoval rovněž do finále D v kategorii H 50, ale finále neběžel (v kategorii H 50 se běželo finále A, B, C, D, E, F). Jaroslav Jakubec obsadil v kategorii H 55 ve finále C 37.místo (zde se běželo finále A, B, C, D,E).

Jsme rádi, že jsme byli při tom. Těžko se nám asi naskytne další příležitost závodit na mistrovství světa. Budou-li se pořadatelské země spravedlivě střídat, můžeme další mistrovství světa v České republice čekat asi tak za 40 let. Já jsem ale optimista. Vždyť přece existuje i kategorie nad 95 let.

Sportovní akce, kterých se v roce 1998 účastnil oddíl orientačního běhu :

Oblastní soutěže Východočeské oblasti -15 závodníků

 

Celkové zhodnocení

Bývali jsme lepší v žákovských kategoriích. Je nás málo. Škoda, že Jana Urbanová začala až ke konci sezóny a není tedy celkově hodnocena (v Jičíně obsadila druhé místo). V žákovských kategoriích se hodnotí zvlášť jaro a podzim. Jirka Müller běhal jen na jaře a není proto v těchto výsledcích. V příští sezóně bude i on jistě platným členem družstva.

Nicola Hrabáčková a Zuzana Trejtnarová běhají nadějně v přípravné kategorii D 10 N, která se celkově nehodnotí a brzy určitě posílí žákovské družstvo, další mladí závodníci se připravují na další sezónu.

Luboš Příkopa a děvčata v kategorii D 16 C jsou již v dorostenecké kategorii a budou tam ještě dlouho, takže se nám tato kategorie bude jistě dále jen zlepšovat. Pavel Trejtnar, Josef Paďour a Jaromír Bílek začali běhat po delší odmlce a hned velmi úspěšně. Škoda jen, že nejlepší z nás Jaromír Bílek nemůže běhat naplno vzhledem ke svému zdravotnímu problému.

V roce 2000 oslaví orientační běh v Kunvaldě 25 let svého trvání. Přeji nám všem pěkné sportovní vyžití v dalších letech a zvu mezi nás všechny další zájemce o tento krásný sport.

Závod Východočeského poháru v orientačním běhu

28. září 2001. uspořádal Sokol Žamberk a Sokol Kunvald z pověření krajského svazu orientačního běhu závod Východočeského poháru v orientačním běhu v prostoru mezi obcí Studené a Studeneckou zátokou Pastvinské přehrady. Na závod se přihlásilo 840 závodníků, ve výsledcích je hodnoceno 711 závodníků.

Závod se uskutečnil za pěkného počasí na našich revidovaných mapách. Od začátku tohoto roku se využívá na závodech Východočeské oblasti elektronického ražení. Každý závodník nese při závodě elektronický čip, na který mu zařízení na každé kontrole v lese zaznamená vlastní kód a čas. V cíli počítač vyhodnotí záznamy na čipech a zařadí závodníka do výsledkové listiny.

Díky tomu, že jsme s Romanem Ruszem využili k přípravě startovní listiny, k vyhodnocování výsledků, ke kreslení tratí a tvorbě popisů počítačového programu, byly předem vyloučeny chyby, které vždy hrozily při ručním zpracování. Stálo nás to hodně času i telefonátů s autorem programu, ale námaha se vyplatila. Příště už nám to půjde rychleji. A když roznašeči kontrol (z Kunvaldu Jaromír Bílek, Pavel Trejtnar a Josef Paďour) perfektně odvedli svou práci, bylo jasné, že vše proběhne bez problémů.

Dík patří všem ostatním členům oddílů orientačního běhu v Žamberku a v Kunvaldě, kteří pomáhali při přípravě a vlastním závodě, hlavně řediteli závodu Václavu Tobiškovi a staviteli tratí Danielu Břízovi, i obecnímu úřadu ve Studeném a Státním lesům za podporu našeho sportu. Doufáme, že se brzy dohodneme i s majiteli lesů v okolí Kunvaldu a že budeme moci stejně pěkné závody uskutečnit i v tradičních prostorech, kde jsme pořádali podobné závody v minulosti.

 

Program o prázdninách

Na začátku prázdnin závodili na třídenních závodech v Bečově Zuzana Trejtnarová, Pavel Trejtnar, Josef Paďour a Jaroslav Jakubec, v srpnu nás na pětidenních mezinárodních závodech reprezentují Vanda Ruszová, Lenka Michaličková, Eva Příkopová a Jana Urbanová, na konci prázdnin startují na Ceně Východních Čech Andrea Nešťáková, Jana Nešťáková a Jaroslav Jakubec.

Na podzim bude pokračovat soutěž Východočeské oblasti. První závod 28. 9. pořádáme my. Centrum závodu bude u kiosku Hanička. Přijďte se podívat. Očekáváme účast kolem 700 závodníků.

 

TJ Sokol Kunvald, oddíl orientačního běhu

28. 9. 2002 pořádal náš oddíl 8. závod Východočeské oblasti v orientačním běhu. Na závod bylo přihlášeno 751 závodníků převážně z Hradeckého a Pardubického kraje, ale i odjinud, například z Prahy a Šumperka. Závodu se zúčastnilo 654 závodníků. Důvodem velkého rozdílu mezi přihlášenými a startujícími bylo hlavně hrozné počasí, které právě v ten den u nás bylo.

Připravit závod pro tak velký počet běžců není jednoduché. Museli jsme zmapovat nový prostor mezi Panským polem a Rokytnicí a nechat vytisknout nové mapy. Díky sponzorům ze Žamberka, Rokytnice a okolí se nám podařilo vyřešit i tuto finančně velmi náročnou záležitost. Již tradičně jsme měli připravené velmi pěkné tratě v zajímavém terénu, což znalci orientačního běhu vždy ocení. Centrum závodu bylo u kiosku Hanička.

Úspěch závodu závisí vždy nejméně z 80% na počasí. A to se u nás vyřádilo za všechny závody podzimní části. Vítr nám trhal vyvěšené popisy tratí a další nutné informace pro závodníky, díky velké vlhkosti jsme měli problémy i s počítačovou sítí, závodníkům se rozpíjely zákresy tratí na mapách i celé mapy, prostě hororová situace. I za těchto podmínek jsme zvládli závod bez protestů a za daných možností bez problémů.

Touto formou chci znovu poděkovat sponzorům a Sokolu, kteří nám umožnili závod vůbec uskutečnit, a Městskému úřadu v Rokytnici za to, že nám umožnil využít své prostory. Velký dík patří všem pořadatelům. U dospělých orientačních běžců se obětavost předpokládá, dělají to pro závodníky jiných oddílů, aby sami mohli zase běhat u nich, a tak chci vyzvednout ty, u kterých to povinností není. Zvlášť tedy děkuji dětem a mládeži z našeho oddílu, hlavně Evě Příkopové a Janě Urbanové, které plně a zodpovědně zastaly práci dospělých, a nečlenům oddílu Václavu Píčovi, Marii a Janu Krejsovým, Václavu Knesplovi a hlavně Anně Michaličkové, která si nejvíce užila větru a deště. Omlouvám se, jestli jsem na někoho zapomněl.

 

5. kolo Východočeského poháru v orientačním běhu 2002 

Oddíl orientačního běhu TJ Sokol Kunvald uspořádal v sobotu 27.4.2002 na Záhorách 5. kolo Východočeského poháru v orientačním běhu. K závodu bylo přihlášeno 834 závodníků převážně z Hradeckého a Pardubického kraje. Startovalo a hodnoceno bylo 723 závodníků. Závod proběhl za velmi větrného počasí. Vítr ničil pořadatelům připravená zařízení v doběhu, zlikvidoval i velký oddílový stan,  který měl chránit dobíhající závodníky a pořadatele při odevzdávání map.

Pořadatelé mají s pořádáním podobných závodů mnohaleté zkušenosti, a tak si poradili i s nepřízní počasí (podobně jako loni na podzim na Panském poli). Za závod zodpovídali hlavně ředitel závodu Pavel Trejtnar, hlavní rozhodčí Jaroslav Jakubec a stavitelé tratí Jaromír Bílek a Josef Paďour.

Stejně jako loni bylo využito k záznamu průchodu kontrolami i v průběhu celého závodu elektronické zařízení Sportident. Při přípravě závodu i v jeho průběhu provádí většinu důležitých operací počítač. Práci počítačů řídil s úspěchem již tradičně Roman Rusz. Všechny práce kolem závodu vykonávali členové našeho oddílu orientačního běhu, jejich rodinní příslušníci a přátelé. Všichni zaslouží dík a uznání.

Mapa pro orientační běh je drahá záležitost. Děkuji sponzorům, kteří nám na ni přispěli a jejichž loga jsou uvedena na mapě, kterou si každý závodník odvezl domů. Pěkné ceny pro závodníky v žákovských kategoriích jsme získali od těchto sponzorů: Guseppe a. s., pojišťovna Kooperativa, Prima Nezamyslice a Primátor Náchod. Ještě jednou děkuji i těmto sponzorům.

Pro celkové zhodnocení závodu budu citovat osobu nejpovolanější, předsedu Českého svazu orientačního běhu Petra Klimpla: „Pokračoval Východočeský pohár v Kunvaldě – Záhorách. Na mapě Hanička ho pořádal Sokol Kunvald. Krásný terén, pěkně postavené tratě, trochu nepřesná mapa (ale celkem to šlo) – prostě orienťák jak má být. Dojem ze závodu trochu ovlivnil ledový vítr, ale celkově to byly velice pěkné závody. Kunvaldští pořadatelé našli nádherné shromaždiště (sice příjezd byl pro některé řidiče autobusu šokem) – pěkný penzion s ochotným majitelem uprostřed krásné přírody. Prostě idyla. Ale studený vítr ten pěkný dojem dost pokazil … Po řadě orientačně lehkých závodů konečně pořádný „orienťák.“

 

Prázdniny s orientačním během

Výběr vícedenních závodů o letních prázdninách je velmi bohatý, přes závody po celých Čechách můžete zajet i do zahraničí, zejména Itálie, Švýcarska, tradičně skandinávských zemí, hezké prostředí je i v Litvě. My jsme začali skromněji, přesto v kouzelné přírodě údolí Divoké Orlice na Vochtánce pod hradem Potštejn. Za řekou je Modlivý důl, takže jako v Kunvaldě, prakticky domácí prostředí a tomu odpovídaly i výsledky. Ovšem smyslem tohoto článku není seznámit čtenáře s výsledkovou listinou, ale s děním okolo závodu, ať je to již poznávání krajiny, daného regionu, jeho historického i kulturního bohatství, života obyvatel a možnosti oddechu (zábavy).

Hned závěr první etapy nás zavedl k branám hradu a dalších pět kontrol bylo rozmístěno na tomto strmém svahu. Velmi hezké ukázky zde předvádí skupina historického šermu z Pardubic „Pernštejnové“. Jsou doprovázeny odborným výkladem, ve kterém se dozvíte, že brnění, jak jej známe z oblečení rytíře, vlastně není brnění ale …… – vyšlápněte si příští prázdniny na hrad. Večer je hezky nasvícen, a tak se jde znova. Pěkný pohled je i na Šerlich a Masarykovu chatu.

Druhá etapa nás zavádí do obce Polom, odkud je výhled na Hradecký a Pardubický kraj, před námi stoupá z lesa věž poutního kostela na Homoli.

Další, již početně silnější výprava, spolu s oddílem ze Žamberka odjíždí na přelomu července a srpna k Máchovu jezeru. V jeho okolí se pořádají mezinárodní pětidenní závody. A jak píše zdejší tisk, neuvěřitelných 2200 závodníků, 600 cizinců, 20 států, mezi nimi Japonsko, Nový Zéland a zbytek Evropy. Nejprve nás vítá hrad Bezděz, hrad Houska, město Doksy, Staré Splavy, kempy Bílý kámen, Borný, Klůček a pláže Máchova jezera. Ubytováni v chatkách a stanech s potřebným zajištěním, hlavní tábor vybudován a odsud se vyráží převážně na kolech na jednotlivé vrcholy. Prosím zajištění nepodceňovat, ukázalo se výhodou vzít s sebou strážce, zatímco lační „orienťáci“ zdolávali své vrcholy, bdělé oko střežilo majetek. odpočinek a relaxaci po náročných etapách jsme převážně hledali na plážích Máchova jezera.

Toto budiž bez dalšího komentáře, neboť článek vychází v seriozním Poledníku a nikoliv v bulvárním Blesku. Měli jsme možnost shlédnout vystoupení Ivety Bartošové a dívčí skupiny Holki, módní přehlídku, živou diskotéku rádia Frekvence 1, projížďku na parníku za příznivou cenu s recitálem dua skupiny Pavlíček a Janík. Velmi zdařilý koncert předvedla skupina Žlutý pes s Ondřejem Hejmou, jejich hity ožila celá pláž. Sám Ondřej vzpomněl na hardrockovou kapelu Deep Purple a jejich nezapomenutelný Smoke on the water, který měl premiéru na březích Ženevského jezera v roce 1972, a dal ji, byli skvělí. Zatímco mladší část výpravy se věnovala diskotékovému dění, my pokročilejší jsme vyrazili na nových cyklistických stezkách za poznáním. Borovými lesy se dostanete do Mimoně, Stráže pod Ralskem, Hamru Na jezeře. My jsme za cíl zvolili hrad Bezděz, kde byl před svým panováním vězněn Václav IV. Odsud výhled na Lužické hory, Ještěd s Jizerskými horami, zámek Hrubá Skála, Mladou Boleslav. Cestou zpět sjíždíme do Břehyně, kde jste rázem v 17. století s pohádkovou cestou a krásně vzrostlou alejí u Břehyňského rybníka.

Závěr prázdnin trávila část oddílu na závodech v Českém ráji v podmanivém okolí hradu Kost, kam se vždy rádi vracíme. Sobotka, Humprecht, Branžež. Pod hradem se každoročně konají ukázky turnajů a soubojů jezdců na koních v dobovém oblečení. Další část odjela do polské Jelenie Góry na Grand Prix Polonia. Závody s velmi dobrou společenskou úrovní se konaly v okolí tohoto města přímo v bývalém vojenském prostoru, odlišný zarostlý terén kladl důraz na přesnost orientace před fyzickou kondicí. Za zmínku stojí venkovní i vnitřní expozice vojenského muzea, které najdete při východním vjezdu do města po pravé straně.

Na hřebeny Krkonoš se můžete dostat lanovkou z horského střediska Karpacz za 15 zl. Vystoupíte pod vrcholem Kopa v nadmořské výšce 1 375 m, odtud po 15 minutách chůze dojdete do prostoru bývalé Obří boudy ve výšce 1394 m. n. m. Na polské straně je zde bouda „Schronisko pod Sniezkou“ o odtud již na vrchol Sněžky 1603 m. n. m. zhruba 45 minut, cestovní pasy stále s sebou. Kdo nemá za cíl dobytí vrcholu Sněžky, může po vysednutí z lanovky vpravo na Strzechu Akademiczka, boudu na polském hřebeni Krkonoš a dále jezera, případně vodopády a zpět do Karpacze.

V polovině září jsme se již ale museli plně soustředit na samotné závody. Nadešel vrchol sezóny po dvou po sobě jdoucích víkendech. Nejprve pořádal v obci Ostružná na svazích oproti vrcholu Šerák Mistrovství ČR jednotlivců oddíl ze Šumperka. Sobotní orientačně náročný závod rozdělil účastníky do dvou výkonnostních skupin pro nedělní finále, které se běželo za chladného, deštivého počasí v členitém horském terénu, který dokonale prověřil fyzické síly jednotlivců. Celkově velmi pěkné oba závody, náročné a navíc spokojenost i s umístěním jednotlivců. O týden později 21.9. nás čekalo Mistrovství ČR štafet v obci Brzice za Českou Skalicí. Ve výsledcích se štafeta rozhodně neztratila, příznivou zprávou je návrat Míry po dlouhodobém vleklém zranění. Tento den byl také svatební pro Lenku Michaličkovou, a tak Vanda, Roman, Jana a Eva podpořili novomanžele malým orienťáčkem v okolí parkoviště. Blahopřejeme a přejeme spoustu společných kilometrů. Škoda je, že jejich pracovní povinnosti nejsou nikterak blízko Kunvaldu.

Na neděli bylo přichystáno Mistrovství ČR družstev opět v obci Brzice. V hlavní kategorii jsou družstva sedmičlenná, my jsme se účastnili kategorie veteránské, kde za družstvo běžela tři děvčata a tři muži. Celkový čas družstva je kolem tří hodin, takže závod je po celou dobu dramatický, navíc letos byl zpestřen nejen o diváckou kontrolu, která byla ve třičtvrtině trati, ale i divácký úsek zhruba před polovinou jednotlivého úseku. Tento závod se nám však celkově nevydařil, i když hostující děvčata ze Žamberka podala dobrý výkon. Přesto v konkurenci převážně velkých měst je oddíl z vesnice raritou.

Poděkování patří Janě Urbanové a Evě Příkopové za reprezentaci oddílu na závodech a také v místní škole, kde odvedly velký kus práce. Přecházejí do kategorie dorostenek a juniorek, a to je vždy v oddílech jako je náš určitý handicap. Přeji jim, aby i nadále udržely orienťáckou stopu i v daleko silnější konkurenci. Pepovi, který vyběhl skvěle na první závod sezóny, avšak vzhledem ke zdravotním potížím i poslední, brzký návrat do lesa!

Toto ohlédnutí a zároveň zamyšlení nad letní sezónou si klade za cíl přizvat nové zájemce do oddílu, ostatní pozvat do přírody, případně natipovat místa zajímavých výletů.

 

Výsledky našich i jiných závodníků naleznete na adrese www.vco-ob.cz

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>